ismini_vafiadu_sklenik

Odkaz na video: https://youtu.be/DKNdkR-yDL8
Edita bydlí sama ve střešním bytě. Pro ni to není nic ubíjejícího, samota jí vyhovuje. Žije dost jednoduchým životem. Ráno si projde svoji rutinou, stráví osm hodin v práci, potom si jednou za čas nakoupí a vrací se domů. Nevěnuje se volnočasovým aktivitám ani se s nikým nevídá. Prostě a jednoduše působí jako člověk uvězněný ve stereotypu společnosti a její život je jen každých čtyřiadvacet hodin se opakující smyčka. Co je však nedílnou součástí jejího života, jsou rostliny. Celý byt oplývá zelenou a svým charakterem připomíná zahradní skleník. Když se protagonistka rozhodne něco změnit vyhledává pomoc na internetu, jež ji vydává na cestu propojení přátel a svého hobby. V příběhu však dochází postupně k nečekanému zvratu, když Edita přesazuje svoji novou bonsaj a příjemně si oddechne při pohledu na svou sbírku, která se tak pestře rozrostla. Tato tragikomedie nám ukazuje, že ne vše je potřeba brát příliš doslova.